Vítejte na našem webu

Čzk 0,1

Čzk 1,0

Milan Kosík

stříbrná kropenka

Vojta

Společná fotografie členů Českých slepic ze speciální výstavy 21. 10. 2012 v Týništi nad Orlicí

KLUBU CHOVATELŮ ČESKÝCH PLEMEN SLEPIC

ČESKÁ SLEPICE ZLATĚ KROPENATÁ

Česká zlatá kropenka je ryze české plemeno, jehož genetický základ bylo položen před mnoha stoletími. Z historické literatury totiž vyplývá, že už dánský král Valdemar dostal při sňatku s českou princeznou Markétou kromě jiného svatebním darem slepice černé češky.Že se tyto předchůdkyně zlatých kropenek na severu Evropy dochovaly pod tímto názvem do současnosti, potvrzují naši chovatelé, kteří jezdí do Dánska na výstavy drobného zvířectva.

Kropenka je jedním ze dvou českých plemen slepic, druhým je Šumavanka. Chovají se i v zahraničí, zejména v Německu.

Němečtí chovatelé k nám dokonce jezdí nakupovat násadu, a to nejen pro užitek, ale také kvůli líbivosti zlatého zbarvení, v němž krásně vyniká tmavší kropení.

Skvělé vlastnosti české kropenky

„Češka je slepice typem lehká, neuvěřitelně nenáročná a otužilá. Oproti jiným plemenům drůbeže spotřebuje výrazně méně krmiva. Velkou část potravy si nasbírá i sama. Kdyby měla opravdu velký výběh, dokáže se od jara do podzimu o sebe postarat. Nahledá si broučky, červíky, semena, travičku a udrží se tak při životě.

České kropenky se chovají zejména kvůli snášce, protože to jsou slepičky otužilé, nesou i v zimním období.

Historie plemene
Původ české slepice se odvozuje od české slepice selské. V roce 1913 se zasadil Karel Škoda o vytvoření populace české slepice chované v té době již jen ojediněle na Českomoravské vysočině a na Humpolecku.
Na Klatovsku a Dobříšsku založil chovné hejno Čestmír Sedlák. Později byly obě populace sloučeny a chovány již jen jako populace jediná. V roce 1925 byla nazvána Česká slepice zlatě kropenatá. V roce 1992 byla zařazena do genetických živočišných rezerv.

Plemenné znaky
Česká slepice patří mezi lehká plemena s živým temperamentem. Mají jemnou konstituci. Jednoduchý listový hřeben se 4-6 zuby je u obojího pohlaví vzpřímený. Obličej je neopeřený, s živě červenýma velkýma očima, ušnice jsou oválné a červené. Silný zobák je žlutý až rohově zbarvený. Laloky jsou středně dlouhé, zakulacené. Trup je válcovitý, silný, široký v ramenou, dlouhý, mírně skloněný, obdélníkového tvaru. Dlouhá záda plynule přecházejí v ocas. Křídla jsou delší, pevně sevřená, břicho plné, výrazné. Ocas je delší, výrazně zvednutý, plně opeřený, s dlouhými a širokými srpy, u slepic bažantí, běháky jsou žluté. Drůbež má středně vysoký postoj. Peří je kratší a přilehlé. Kohout je zbarven oproti slepicím pestřeji, což je projevem pohlavního dimorfismu. Plemeno se vyskytuje ve zbarvení zlatě kropenatém, stříbřitém, koroptvím, bílém, stříbřitém (odlišné zbarvení je vyvoláno přítomností různých genů kontrolujících barvu peří).
V ostatních exteriérových znacích a užitkových vlastnostech jsou různě zbarvené varianty totožné. Dospělé slepice dosahují živé hmotnosti 1,8-2,2 kg, kohout 2,1-2,5 kg.
Plemeno je dobře přizpůsobeno venkovním podmínkám. Je odolné a nenáročné na výživu, s dobrými mateřskými vlastnostmi, zachovává si značnou míru ostražitosti.

Užitkovost
Patří mezi plemena lehkého nosného typu. Snáška je pro nosné plemeno poměrně nízká a činí cca 150 ks vajec za rok, nízká je i hmotnost vajec, pohybuje se v průměru okolo 55-57 g.

Populace
Vývoj početního stavu genetické rezervy 

Projekt ochrany slepic v rámci Národního programu zajišťuje Klub chovatelů českých plemen slepic Českého svazu chovatelů, kam se můžete obrátit při bližším zájmu o chov nebo o další informace.